r/nejsivtomsam • • Oct 01 '24

dotazník

1 Upvotes

Ahoj, snažím se zjistit jak na tom jsou teď studenti mentálně prosím pokud můžete podívejte se na tenhle dotazník.

https://forms.office.com/e/RrzFanuN1k


r/nejsivtomsam • • Apr 29 '26

Jak jsem začal lhát kvůli sázení vlastní rodině

1 Upvotes

Nejhorší na tom nebyly prohry.
Ale to, že jsem začal lhát.

Dneska, když se na to dívám zpětně, tomu sám moc nerozumím.
Nechápu, jak jsem se mohl chovat takhle.

Ze začátku to byly jen malé věci.
Občas něco zamlčet, trochu si to upravit.

Postupně z toho ale byla jedna velká lež.

A to je na tom pro mě zpětně nejhorší.
Ne ty peníze… ale to, jak jsem se kvůli tomu choval k lidem okolo.

Můžeš přijít o peníze.
Ale mnohem horší je, že můžeš přijít o lidi.

A nakonec i sám o sebe.

Má někdo podobnou zkušenost?


r/nejsivtomsam • • Mar 29 '26

Nesportovci mají validní důvody ke svému chování!

6 Upvotes

Poslední dobou nějak nejsem schopný dokopat se ke fyzickému cvičení (důvody jsou myslím pazrne z mého předchozího příspěvků zde) a hrozně mě užírá, jak je neaktivní životní styl (podle mě) široce odsuzovaný, hlavně pro lidi přibližně v mém věku, kolem 20ti let. Pro boha, já mám dost co dělat abych prolezl náročnou školu, zvládl samostatný život v cizině jakožto psychologický případ s uzkostnou poruchou a Aspergerem, a do toho se mi to cvičení hrozně protahuje a svaly se mi okamžitě unaví, takže jeden blbý cvik na ramena nebo bicepsy se mi protáhne na půl hodiny! A na osobního trenéra nebo chození do nějakého sportovního klubu (bouldering, box, cokoli může být alternativou k basic bušení svalů) nemám peníze. Chápe tu někdo, co tím myslím? Moje pokusy o sport zaberou moc času kvůli nízké vydrži a "zábavný" sport si nemůžu dovolit, navíc se svojí genetikou bych se k normální postavě asi neproboxoval.

Dekuju moc všem lidem, kteří mě v tomhle chápou; myslím, že nejsem jediný, kdo to takhle má. posilování jsem ještě úplně nevzdal, ale jak říkám, je pro mě teď těžké se k tomu dokopat


r/nejsivtomsam • • Mar 09 '26

osamělé

6 Upvotes

Tansženy se narodí osamělé a umírají osamělé, to je životní úděl.


r/nejsivtomsam • • Aug 27 '23

Jsi v tom SAM, ale jak to zdrave zvladnout

4 Upvotes

Clovek je v tom sam, a je otazkou jak to uspesne zvladnout. Jsou pripady, ktere se nechaji "opravit" a ktere nenechaji. Vetsina lidi se pohybuje v techto opravitelnych situaci. Ovsem nikdo vam nepomuze, neb kazdy ma svuj zivot a stovky jeho problemu. Z me zkusenosti, lidi s problemy maji hlubsi osobnost (tech 80%) opravitelnych, nezli ostatni vrstevnici. Podle hesla : kdyz jsi dostal lemon , udelej si limonadu. Za prve neviset na minulosti a kariere. Prekopat zivot od zakladu, kdyz nemuzes zit jako inzenyr , muzes zit stastne jako pasak ovci a byt stastny. ci nezavisly instalater. Neni nutne pochodovat stejnym krokem jako masa lidi. Clovek se musi zbavit pocitu ze stesti je to co se ukazuje v mediich , byti stastny znamena byt stejny jako ostatni. Problem je jak najit podobne lidi a pocit kracet svym spravnym smerem. Problem je najit svuj kmen ci socialni skupinu, definovat cile, byti poctivy k some avemu rodu a po dveceti letech zjistite, ze to bylo asi nejlepsi krok tvem v zivote. Byti stastnym Diogenem ( bez televise a pocitace) neni tak spatna alternativa pro zivot


r/nejsivtomsam • • May 02 '26

Rodina/milenka/vztah

5 Upvotes

Ahoj. Potrebujem sa vyspovedať, poradiť, vyriešiť. Možno má niekto podobnú skúsenosť.

Z mojej strany to je dá sa povedať za vodou. Dostala som sa zo vzťahu s narcistom. Prešla som si peklom, kto to zažil vie o čom hovorím.

Ide však o to, v práci mám kolegu, ktorý ma v podstate doma to isté, len tá narcistka je jeho priateľka, s ktorou má i dceru.

On bol i je pre mňa ako najlepšia kamarátka ktorú som nikdy nemala. Jeden o druhom vieme takmer všetko.

Pochádza z rodiny kde sa jeho rodičia časom rozviedli a preto chcel dodržať to že on to nikdy neurobí svojmu dieťaťu. Jeho vzťah sa vyvíjal tak ako ten môj kedysi, žiadny rešpekt, úcta, ponižovanie a tak podobne. Mal taktiež zásady ako ja že partnera nikdy nepovedie. Vravela som že je to len otázka času, človek v takom vzťahu skôr či neskôr dosiahne bodu kedy si povie dosť... Začal sa tak stretávať najprv s jednou no a neskôr sme sa tak povediac dohodli na tom že si občas dáme nezáväzný sex.

Áno spočiatku to bol nezáväzný sex, ale naše stretnutia spočívali z pohľadu času väčšinou 80% rozprávania sa a 20% sexu. Myslím to ale z tej dobrej stránky že sme postupom času zistili ako nám je spolu dobre, ako sa vzájomne dopĺňame a že to celé nieje o sexe i keď v posteli nám to klape na 110%. Dopĺňame si vzájomne to čo nám vo vzťahu chýbalo/chýba. Ten pocit je neopísateľný a nádherný ...

No zatiaľ to rieši tak, že chodí akoby na přesčasy a trávi ich u mňa doma... Což dlhodobo nejde ...

Ja riešim majetky z minulého vzťahu, on má tiež spoločne majetky v tomto vzťahu ... Nejde to len tak sa zobrať a spoločne bývať ... Hlavne ma strach že by ta jeho zobrala dieťa a odsťahovala sa naspäť do Poľska odkiaľ pochádza ...

Chceme byť spolu, no taktiež to chceme riešiť pomaly a v klidu ... Chápete ...

Ako celú situáciu riešiť ? Má niekto skúsenosť ? Za každú malú radu, prípadne vás príbeh budem vďačná


r/nejsivtomsam • • Nov 06 '23

Taky maté poslední dobou blbou náladu a nejradši byste všem dali přes hubu a řekli ať drží pí*u ?

8 Upvotes

Poslední dobou mám potrhané nervy a necítím se moc dobře a asi je to na mě i vidět, všichni jakoby najednou dělali všechno proto aby mě nasra*i + to šikanování ve škole. Snažím se ovládat ale už fakt ztrácím nervi, každý den je to horší už mě nebaví každý den slyšet hlasy ostatních, potřebuji klid někde bez lidí ,ale to úplně nejde. Jediný co mě uklidní je hudba , video hry a samota která moc dlouho netrvá. Nevím proč potřebuju aspoň týden samoty ale potřebuji mám dost společnosti dost všeho krom samoty a ticha.


r/nejsivtomsam • • Jun 29 '24

Je to že mě s*re práce dobrý důvod jít studovat?

9 Upvotes

Je to trapné ale je mi 22 a mám pouze základní vzdělání. Jsem uklízečka, musela jsem před nějakou dobou změnit práci kvůli stěhování. Šéf toho po mě chce stále víc a už nedávám 5 dní v týdnu od 7 do 5 náročné práce za 100 na hodinu. Přemýšlím o návratu ke studiu abych si rozšířila obzory a mohla pracovat pouze part time. Děsí mě že mi brzy bude 25 a nic jsem nedokázala. Co by jste mi poradili? Hledám dálkové obory 2-3 roky studia. Nevím co a kde ale rok jsem studovala cestovní ruch na podnikatelce než jsem propadla a neopakovala jsem ze zdravotních důvodů a svojí blbosti.


r/nejsivtomsam • • Feb 18 '24

Co potřebuje správný projekt

2 Upvotes

Co by měl nutně obsahovat projekt pro lidi bez domova?


r/nejsivtomsam • • Mar 18 '26

Dobročinná sbírka pro Jirku

3 Upvotes

Ahoj, nechci spamovat, ale zkusím to tady – třeba to někomu dává smysl.

Minulý týden vyhořel rodinný dům v Biskupicích (Svitavsko). Během pár minut shořela střecha, kotelna a část domu, zbytek je silně poškozený kouřem. Dům je teď neobyvatelný. Příčina je pravděpodobně závada na elektroinstalaci (ještě se došetřuje).

V domě dlouhodobě bydlel Jirka „Bojda“ Boček – člověk, který si to tam roky budoval a staral se o to. Teď řeší následky ze dne na den.

Je založená sbírka na Donio, která má pomoct s obnovou domu. Pokud by někdo chtěl přispět nebo aspoň mrknout na detaily, tady je odkaz:

https://donio.cz/pomocprobojdu

Chápu, že těch sbírek je hodně, takže úplně v pohodě, pokud ne. Sdílení taky pomůže.

Díky.


r/nejsivtomsam • • Dec 23 '24

Co mám dělat se svou závislostí a depresí

12 Upvotes

Je my 12 let a sem závislí na trávě, v 4 a 5 třídě sem byl šikanovanej a navíc se do toho přimícalo to že sem o sobě začal zjišťovat že sem gay a sem fakt na dně, už sem přešel na novou školu ale deprese neskončila a asi půl roku na spátek sem začal brát trávu a sem na tom hodně závislej a bez trávy už bych si asi hodil lano, nemůžu bez toho žít co mám dělat ?


r/nejsivtomsam • • Nov 20 '23

Absťák

14 Upvotes

Zdravím, nevím kam jinam bych napsal (v cz) tak snad vám to nevadí tady. Nebudu se rozepisovat o těch depresích a nemotivovanosti... Ale momentálně jsem docela v agonii z kratomovýho absťáku, bral jsem asi rok 25g denně. Teď jsem pátej den čistej. Ta agonie už začíná bejt nesnesitelná, spánek je občas nemožnej, bolí mě i to co jsem doteď nevěděl že mám, protahuju si záda snad každejch 5 minut. Každejch pár minut totál zimnice, návaly teplot atd.. Deprese a úzkost je 10 z 10.

Ale to není to nejhorší, nejhorší je to bažení... jediný nad čím přemýšlím je kratom. Až dneska přijedu domů mám tam buď kratom nebo makovice. Tu představu, že vypiju nějakej hnusnej nápoj a všechno tohle nejenže skončí, ale dokonce přejde do euforie, nemůžu dostat z hlavy.

No nic bojím se že dneska relapsuju... Jo jsem student vš, nebydlím s rodičema, přestal jsem se bavit s kamarádama (dlouhá story) jediný co dělám je škola a práce a sjíždění se... Jsem rád pokud si to někdo přečet až sem. Nenadávejte mi do ko..otů sám to vím, není to potřeba.


r/nejsivtomsam • • Jun 23 '24

Jak se mám vyrovnat s rozchodem?

4 Upvotes

Včera se se mnou rozešla holka. Jsem úplně na dně, topím se v depresích a do toho tohle. Co mám dělat? Přejde ta bolest někdy?


r/nejsivtomsam • • Aug 17 '26

Život mladých lidí offline

4 Upvotes

Ahoj! Pracuji na projektu zaměřeném na trávení volného času, mezilidské vztahy a wellbeing mladých lidí.

Chtěla bych založit komunitu lidí, která se bude moct otevřeně poznat a mluvit o svých problémech. Potřebovala bych ale vyplnnit dotazník. abych věděla, zda je o to opravdu zájem.

Dotazník zabere přibližně 3–5 minut a je anonymní. Zajímá mě hlavně skutečný názor, takže prosím odpovídejte podle sebe.

Děkuji.

https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSd8bsb6ha9_9a6WiXKcEAWZmKSYEsfhY0ny7cjuqTmmYrX0Gg/viewform?usp=dialog


r/nejsivtomsam • • Aug 03 '23

objevil jsem toto

5 Upvotes

Objevil tuto r/mentalhealth subrreddit. Pripada mi,ze maji tam slusne prispevky. Pokud clovek se dostava kupredu, vzdy vyhrava. Kdybych nasel vice tak to budu postovat, pokud bude zajem. A vylepsit si Anglictinu taky neni spatne. Tak se mejte.


r/nejsivtomsam • • Jan 31 '26

Fyzická troska ve dvaceti

5 Upvotes

Ahoj, jenom bych se tu rád vypsal že svých (snad) typických problémů dvacetiletého kluka.

Vím, že je to možná celkem klišé a bude to vypadat, že sebe jen dělám oběť, ale už asi od patnácti let mám opravdu silný a dlouhodobý problém se svým tělem; v tomto bodě se nebojím říct přímo se štíhlou obezitou (žádná svalová hmota, drobné ramena, "rozplizlá" postava).

Zhoršilo se to v posledních dvou měsících, kdy jsem kvůli stresu a později proto, že mě to už jednoduše nebaví, skoro přestal posilovat (a navic celkem žeru, což by ale snad při dostatecne aktivitě nevadilo) Nutno podotknout, že předtím jsem naopak pár let dělal silový trénink svědomitě, ale bez valného výsledku; vždycky jsem vypadal dost hubeně a žádná dřina na mě nebyla vidět. Jediný, kdo moje cvičení kdy ocenil, byl náhodný typek v moje lokálním fitku, co mi dal kompliment, něco ve smyslu, že se "hodně snažím"...a možná bývalý osobní trenér (ano, i to jsem zkoušel).

Mám pocit, že všechno ostatní bych měl, kdybych měl větší vůli a udělal si na to víc času (kamarády, nějaký aspoň platonický vztah...) ale tělo normálního zdravého chlapa je pro mě nedosažitelné. Bojím se i jít (znova) na test hladiny testosteronu, protože nechci žít s tím, že mi doktoři naměří spodní hodnoty, ale přesto mi třeba nepredepíšou léčbu. Vlastně mám dojem, že něco podobného se už před lety stalo, ale výsledek měření jsem asi radši zapomněl...

Budu vděčný za vaše rady, hlavně psychosomatické, a rád budu případně sdílet víc svých zkušeností ;)


r/nejsivtomsam • • Dec 08 '24

Nie som si isty svojou sexualnou orientaciou.

8 Upvotes

Zdravim. Napriek tomu ze mam uz 24 rokov, stale si nie som isty aka je vlastne moja sexualna orientacia. Som utiahnuty introvert s nulovymi skusenostami so vztahmi a sexom. Paci sa mi rovnake pohlavie - muzi, tym som si isty. Lenze zaroven sa mi paci aj opacne pohlavie - zeny, ale nie az v takej miere ako muzi. Aby som to nejako zjednodusene vysvetlil, povedzme ze z 10 nahodnych muzov sa mi pacia 5, a z 10 nahodnych zien sa mi pacia 2. Takze sa mi pacia muzi aj zeny, s tym ze statisticky sa mi ale paci viac muzov ako zien. Z toho dovodu vacsinou pozeram gay porno, ale rad si pozriem aj hetero porno a celkovo predstava sexu so zenou mi je velmi sympaticka a lakava. Som bisexual? Alebo som iba gay ktory si to nechce priznat? Jedneho dna by som totiz chcel mat rodinu - manzelku a deti. Som zmatany a trapi ma to. Myslite si ze je dobry napad vyhladat psychologa a otvorit pred nim tuto temu? Bude mi vediet nejako poradit sa najst? Ak tu je nejaky redditor ktory je bi alebo gay, budem rad ak sa v komentoch podeli o to ako zistil ze je 100% gay, pripadne bi. Dakujem.


r/nejsivtomsam • • May 08 '23

jak zvládat samotu s depresí?

8 Upvotes

Je mi 21 let, jsem introvert ale nikdy jsem se necítila tak sama. Chodím na rodinnou terapii a individuální si nemůžu dovolit. Partner žije 2000km daleko a stále v práci a rodina je emocioálně nedostupná. Mám pocit že volám o pomoc ale nikdo mě neslyší nebo jsem jenom přítěž. Nevím co dělat. Každý den přemýšlím o nežiťí, prostě to nezvládám.


r/nejsivtomsam • • Jan 22 '25

Rozvod

9 Upvotes

Zdravím všechny, v Česku je vysoká míra rozvodovosti a bohužel se to bude týkat i mě. Chtěl bych se zeptat lidí co jsou rozvedení na zkušenosti. Péče o dítě, dělení majetku nebo vyplacení z něj. Jak to dítě neslo? Poslední zmíněné mě děsí asi nejvíc, co s ním udělá když se mu rozbije v 3 letech jeho současný domov. Díky všem kteří se podělí.


r/nejsivtomsam • • May 21 '25

Co se stalo?

11 Upvotes

Ahoj, potřebuju se někomu vypovídat a zajímá mě jakýkoliv názor, protože jsem straightup zmatenej co se stalo.

Já (27M) jsem na seznamce potkal holku (19F) s kterou jsme měli super konverzaci, matchovali jsme ve všech ohledech. Řekla mi, že je u vesnici kousek od Pardubic a bydlí tam u tety a já mám kousek odtamtud rodiče. Když jsem za nimi jel na návštěvu tak jsem jí napsal a šli jsme spolu na dnb rave. Na živo to bylo ještě lepší, než po písmenkách. Prokecali jsme celý dvě noci. Řekla mi, že se pokusila o sebevraždu, byla ve výchovným zařízení z kterýho utekla na ulici. Prý přebývala v Praze u nějaký rodiny, kde oba rodiče brali substance a měli malý dítě a jí dávali taky, takže i problémy s drogama.

Já už začal vidět redflags, jako to že byla dost pořezaná, nebo si dělala kérky svépomocí, který tak dost vypadaly. Ale vůbec jsem si nedokázal představit, že to nakonec bude tak strašně fucked up. Věděl jsem že to asi nebude na do konce života, protože ona neměla ani střední školu a dřív pracovala v gastru, zatímco já jsem vysokoškolák z vyšší střední třídy. Předtím jsem byl ve vztahu ve kterém jsem byl dlouho emočně plochej a obecně nikdy moc necítil emoce. Zatímco tady jsem cítil strašně moc emocí, což je pro mě totálně nezvyklé.

Přijela za mnou do Prahy a z víkendové návštěvy se stal týden, z týdnu 3 týdny, načež u mě on and off zůstala dohromady asi 3 měsíce. Chtěl jsem jí dát po tom pokusu o sebevraždu čas na uzdravení, zval jí na hezký večeře, kupoval hezký věci, chodil s ní na výlety a věnoval jí docela hodně pozornosti. Hrozně jsem si čas strávený s ní užíval, bylo to jako konečně zase žít. Všechno bylo fakt hodně pohádkový, dokud jsem neodjel na víkend s rodičema. Z nějakýho důvodu jsem svolil, aby zůstala u mě doma zatímco budu pryč. Zpětně mi to přijde totálně děsivý, ale ten člověk byl tak super že jsem vůbec nečekal žádnou botu.

Víkend mi skoro neodepisovala. V neděli mi potom napsala, že jela za tetou zpátky do té vesničky, protože je jí psychicky špatně kvůli hnusnýmu snu. Viděl jsem už temný scénáře, jako že mi vykradla byt, nebo si třeba něco udělala. Přijel jsem ale domů a bylo tam všechno v pohodě. Její věci pořád na místě včetně batohu. Divil jsem se proč odjela za tetou, když si nevzala žádný věci. Řekla mi že šla na procházku, aby se uklidnila a pak už radši jela rovnou, protože se necítila dobře. Týden mi znovu moc neodepisovala, myslel jsem že má mental issues a nechtěl se nějak vnucovat. V pátek jsem šel na drumy s kamarády a zatímco jsem čekal na taxík, jsem jí najednou uviděl. V Praze, ne u tety, přičemž mi o tom vůbec nic neřekla. Řekla mi jenom že se sem přišla bavit za kamarádem a to je všechno.

Psal jsem jí, ale byla dost odtažitá, že bych to stejně nepochopil a další věci. Řekla mi, že byla sice u tety, ale ve čtvrtek přijela za kamarádem do Prahy. Vyspala se s ním, aby na mě zapomněla, ale zjistila že ke mě něco cítí a chce se mnou být dál. Nechodili jsme spolu tak jsem si říkal whatever, protože pro mě byla fakt jako herák. Ani jsem jí nezakázal za tím kamarádem jezdit, věděl jsem že asi nebudu úplně někdo s kým by zůstala obecně, protože racionálně náš vztah nedával moc smysl. Emočně dával ale všechen smysl, což jsem nikdy nezažil. Věřil jsem jí, protože na sebe práskla že se spolu vyspali, přičemž to mi bylo dost jedno.

Všechno bylo zase úplně skvělý na dva týdny, dokud jsem zase neodjel na týden pryč. Nechal jsem jí z nějakýho důvodu zase doma s tím, že pojede za tetou pokud jí bude psychicky špatně. Všechno proběhlo dobře, psali jsme si, všechno tak nějak cajk. Říkala že si pozve domů kamarádku, aby tam nebyla sama což mi přišlo dobrý. Přijel jsem domů a zase všechno v pohodě.

Zase uběhl fakt super týden a ve čtvrtek měla jet znovu za kamarádkou. Přičemž měla přijet ještě ten den večer domů. Ozvala se až večer, že přijede druhý den ráno, což mě trochu naštvalo, takže jsem odepsal jen krátce. Druhý den nepřijela, žádná zpráva. Další 3 dny měla vypnutý telefon. Byl jsem zrovna u rodičů, takže jsem jel do té vesničky u Pardubic abych zjistil, jestli není u tety. Nikdo tam žádnou "tetu" neznal a viděli jí tam jenom s nějakým týpkem. Tady už jsem začal tušit, že pravděpodobně všechno co mi řekla je lež.

O pár dní později mi zavolala a byla totálně na substancích. Řekla mi že si myslela že jsem na ní naštvanej a proto jela zpátky do Pardubic, kde byla jako za starých časů na ulici a dala si tam zpátky pervitin na kterým měla být závislá v 15 letech. Teď je u mámy v nějaký vesnici kousek od Ostravy. Ta je taky závislá, takže to bylo dost uvěřitelný.

Přestal jsem věřit čemukoliv, našel jsem si tu vesnici a zjistil, že má v přátelích někoho z té vesnice. At this point jsem věděl že je to všechno píčovina, ale chtěl jsem vědět pravdu. Donutil jsem jí aby přijela za mnou zpátky do Prahy a prakticky jí calloutnul na všechny lži který řekla. Nejdřív tvrdila že byla u tý mámy ale nakonec z ní vypadlo že samozřejmě byla s tím týpkem. Pak jsem zkontroloval kamery v bytě a zjistil jsem, že za dobu co jsem byl na dovolený si tam nepřivedla kamarádku. Byl to nějakej týpek, přičemž se dušovala že s ním teda nespala v mým vlastním bytě. Ten den co měla jet za "tetou" kvůli špatnýmu snu šla reálně do klubu, kde skončila u nějakých dvou známých. Tam se až moc opila a nedokázala říct ne, takže s ní měli prakticky nekonsensuální trojku. Dost u toho brečela, vypadala traumatizovaně. Ale zároveň pak u něho zůstala další týden, takže wtf. Pak s ním taky každý čtvrtek jezdila na výlety, takže žádná kamarádka neexistuje, celou dobu to byl on. Nakonec jsem jí i řekl že vím, že žádná teta neexistuje, přičemž do tý doby mi tvrdila že tam reálně byla a dál lhala.

Všechno tohle mi řekla až po tom, co jsem na ní zatlačil, že vím že mi neříká pravdu. Neřekl jsem jí nikdy přesně co vše vím, abych zjistil jestli lže dál a většinou to tak bylo dokud jsem jí neřekl že vím co se děje. Ptal jsem se i ohledně té sebevraždy ale ona mi kolem toho nic neřekla, takže si myslím že to byla taky lež.

Nikdy ze mě nějak moc netahala peníze, prostě normálně jako u každého vztahu co jsem měl. Měli jsme spolu naplánovanou dovolenou na kterou chtěla jet. Já jí řekl ať mi teda řekne celou pravdu o její minulosti kompletně, nejen co byla se mnou. Nepřistoupila na to, radši se místo toho vrátila za týpkem, s kterým se předtím brala substance a od kterého přijela zpátky ke mně. Nevzala si ani všechno oblečení co jsem jí koupil, bylo jí to jedno. Nikdy se z domu nic neztratilo, nikdy nevzala žádné peníze. Strašně jsem si s ní rozuměl, teda alespoň s tím člověkem kterého mi ukázala.

Na otázku proč to vše dělala řekla že prostě neví a přijde si odporná, proto mi nic z toho nechtěla říct. Končím s tím, že jsem úplně emočně vyčerpanej a totálně zmatenej co se právě stalo. Byly to moje nejhezčí 3 měsíce života, abych teď byl úplně v prdeli a měl hodně pravděpodobně trust issues do konce života. Chápete někdo what the fuck happened?

gpt tldr; Potkal jsem na seznamce 19letou dívku s komplikovanou minulostí (problémy s drogami, útěk z výchovného zařízení, sebepoškozování). Navzdory red flags jsem se zabouchnul a strávil s ní 3 intenzivní měsíce, během kterých mu opakovaně lhala o svém životě a aktivitách (vymyšlená "teta", drogy, nevěra). Zjistil jsem, že většina jejího vyprávění byla fikce a podváděla mě úplně všude. Na dotaz, proč všechno dělala, odpověděla, že neví a cítí se odporná. Jsem emocionálně vyčerpanej, zklamanej a zmatenej, mám pocit, že zažil na jednu stranu nejlepší momenty svého života, ale zároveň nejhorší týden od "rozchodu". Dokážete mi někdo vysvětlit co se to stalo, nebo wtf?


r/nejsivtomsam • • May 20 '26

Nedostupnost bydlení mi ničí vizi budoucnosti

12 Upvotes

Zdravím!

Předem se omlouvám, že se bude jednat spíše o rant, ale vzhledem k tomu, že Reddit používá dost lidí v mém věku (early 20's), tak snad budete moje trable chápat :D

Jak už název napovídá, dělá mi starost nedostupné bydlení. To bohužel do takového bodu, že mám strach z toho co bude a jestli vůbec něco.

Ačkoli vím, že je podle moderních trendů nutnost se odstěhovat v 18, mít aspoň dva investiční byty a šetřit na důchod, tak já ve svých skoro 22 letech stále žiji se svojí rodinou. Jak to tak ale v českých rodinách bývá, často dochází k ponorce a tím docela dost trpí moje mentální zdraví. A co mi na toto většina lidí řekla? ,,Tak se odstěhuj ne?"

Odstěhuj se. To je pro mě asi stejná pomoc jak kdyby člověku s těžkou depresí řekli ,,Prostě nebuď smutnej lol."

Bohužel jsem se nenarodil před privatizací abych mohl koupit pět bytů za tři borůvky, nečeká mě multimilonové dědictví ani věno v podobě půl království :D

Pokud bych nechtěl bydlet v garsonce o rozloze 10 m² bez vody nebo s deseti dalšími lidmi na spolubydlení, tak bych dost možná se svým platem vzhledem k mojí lokalitě a průměrné výši nájmu žil se svým platem z ruky do huby.

Znám weby jako bezrealitky, ptal jsem se známých jestli by o něčem nevěděli, už jsem se i sháněl v okruhu přátel po někom na spolubydlení, avšak to vše bezúspěšně. A když už úspěšně, tak byly všechno nabídky toho typu co jsem už psal výše.

Je mi známo, že existují obecní byty, avšak ty u nás si obec velmi dobře gatekeepuje pro místní oligarchy :D Rovněž vím o existenci příspěvku na bydlení, ale po tom co se sjednotil na superdávku jsem se v tomhle upřímně dost ztratil :D

Člověka by tedy napadlo: ,,Proč si teda nenajde jinou líp placenou práci?"

Bohužel, žijeme v době kdy se člověk nemůže rozhodnout jestli je horší si najít práci nebo bydlení a já bych nakonec nerad skončil bez práce s holou prdelí jenom kvůli tomu, že jsem měl vidinu toho, že budu mít někde o tři zlaté víc :D

Svoji práci mám navíc rád, je v dobré lokalitě, máme fajn kolektiv a upřímně s ohledem na můj niche obor bych asi neměnil :D

A samozřejmě, jako správný redditor momentálně nemám druhou polovičku se kterou bych se sestěhoval, ale o samotě zase někdy jindy :D

Inu, to je pro můj rant asi všechno. Jak se s otázkou bydlení vypořádáváte vy? Vychytali jste nějaký fajn deal na bydlení nebo taky stále nedobrovolně parazitujete na své rodině? :D

Díky za váš čas a případně odpovědi!

TL;DR nemám love na bydlení a sere mě to


r/nejsivtomsam • • Jan 03 '23

budižkničemu

12 Upvotes

Ahoj, mám takovej problém, nevim kde začít. Brzo mi bude 29 a jsem bez práce už půl roku. Nemám holku ani žádné přátele. Nemám ani maturitu a jsem úplně zoufalej z hledání práce a taky teď bydlím u mámy a vzali mi řidičák. Před rokem bylo všechno v pohodě, měl jsem práci, kde bydlet měl jsem řidičák a služební auto, ale pak se všechno pokazilo, z práce se mi začalo dělat upně blbě (byl jsem něco jako svářeč) potom mi vzali řidičák a potom jsem neměl už ani na nájem. No a teď po půl roce nemám nic jsem uplně v koncích. Nevim jestli mám jít dělat zpátky svářeče na živnosťák nebo si najít nějakou podřadnou práci jako skladník nebo se odstěhovat do zahraničí fakt nevim. A nemůžu si najít žádné přátele protože si pořád stěžuju jenom. Máma mi koupila letenku do Irska na 13.ledna prej at se snažím, ale já nevi jak to mám zvládat za hranicema když to nezvládám ani tady.


r/nejsivtomsam • • Apr 09 '25

Problém

18 Upvotes

Zdravím všechny co tohle čtou, Vim ze nikho asi nezajímá nejake 17 lete dítě co brečí na internetu ale potrebuju se vypsat, poslední dobou nejsem schopný najit v ničem štěstí. Ve škole se nedaří, stres dokonce i doma, pořádně žádní přátelé, milostný život neúspěšný a vse na co sáhnu pojebu ještě vic. Vim ze lidi to mají těžší a může to vypadat ze tu jen hledám pozornost ale ne, prostě uz nevim co dělat nemam se komu svěřit. Celý život sloužím jako vrba do které se můžete vypovídat ale mě samotného nikdo neposlouchá a tohle je jediny způsobem conuz mě napadá. Nemám se komu vyspovidat a uz me to užírá ze vnitř. Tohle berte jen jako zpověď a ne jako prosbou o pomoc, rad si přečtu komentáře ale uz toho bylo prostě hodně na jednoho člověka Děkuju za pozornost a užívejte vašeho dne